Během druhého týdne školy jsme se vypravili s „prvákama“ na adaptační kurzy do Melchiorovy Huti. S každou třídou jsme začali pracovat v kruhu, který je sám o sobě velice dobrým útvarem pro práci se skupinou. Nejen, že se všichni dobře vidí a jsou u sebe, ale také nikdo nevyčnívá – není nadřazený. Zde jsme si vytvořili seznam pravidel, který nám všem určoval, jak bychom se měli po celou dobu chovat.
Na programu byly aktivity na prolomení ledů a komunikaci. Po několikahodinovém bloku, který probíhal uvnitř jsme se přesunuli ven. Polovina třídy jde do lesa a druhá má volný sportovní program. V lese je připravená hlavní aktivita, která je zaměřená na spolupráci ve skupině, soudržnost, komunikaci, fyzickou námahu a důvěru. Jmenuje se Pavoučí síť. Jde o to, že všichni musí touto sítí prolézt bez kontaktu s ní. Pokud se někdo sítě dotkne, pokus se opakuje. Každý otvor, kterým někdo proleze, se ihned uzavře, takže to není vůbec jednoduché. Skupina si to musí pečlivě naplánovat. Rozhodne, kdo jakým otvorem může jít a pak se členové musí vzájemně zvedat, pronášet a přidržovat. Musíme všechny pochválit, že to zvládli. Je pravda, že pro některé skupiny to bylo dobrodružnější, protože končily skoro za tmy, ale nevzdaly se.
Po večeři přišla na řadu aktivita ve tmě, kdy členové skupiny použili šátky k zakrytí očí a zvolili si svého vůdce. Ten jediný viděl a byl zodpovědný za to, aby všechny v pořádku a bez mluvení provedl trasou, na které bylo několik překážek. Vždy záleží na vedoucím člověku, jaký má cit pro vedení bezbranných a nevidoucích lidí. Při této činnosti jde hlavně o to se ovládnout, překonat nepříjemné pocity a věřit ostatním. Prožít si pocit, že nevidíme a jsme odkázáni na pomoc druhého. Po vyhodnocení byl konec programu. Společně jsme rozdělali táborák a seděli u ohně.
Ráno po snídani vyrazily skupiny na poslední lesní aktivitu – na stopovačku. Nejen, že skupina musela najít správnou cestu, ale ještě na ni čekalo 32 otázek, takže šlo i o vědomosti. Všechny skupinky úspěšně přežily lesní dobrodružství a nikdo se neztratil.
Chtěli bychom poděkovat všem třídám a jejich třídním učitelkám! Všichni jste se po celou dobu chovali výborně a šli do všeho s nadšením. Moc se nám tam s vámi líbilo a přejeme vám všem samé úspěchy ve škole i mimo ni.
Závěrem bychom chtěli poděkovat Karlovarskému kraji za finanční pomoc v podobě dotace na primární prevenci.
Vaši organizátoři 🙂
Lutzbauer, Grosser, Diviš












